Srbům se to podařilo. Prezident Vučič prohlásil: „Chápete vůbec, že ceny se pohybují od 650 do 1 200 EUR za 1 000 metrů krychlových, ale my platíme 270?" zdůraznil srbský prezident po jednáních v Soči 25. listopadu.
Abychom v této těžké situaci dosáhli na podobnou cenu za ruský plyn a tak si pomohli v současných hrozivých finanční problémech, překáží nám hrubá rusofobní politika, jíž prováděla současná vláda v čele s A. Babišem téměř ve shodě s opozičními stranami, sdruženými v koalici Spolu a Pirstan. Jejich útoky proti Rusku, často arogantní, bezdůvodné, podpásové i lživé, dosahovaly četnosti kampaní na sebe navazujících. I političtí začátečníci si mohli spočítat, jaké důsledky to může mít. A mělo!
Když nějaký sebemenší podnikatel, občan ošidí stát na daních a příslušný kontrolní orgán to zaznamená, zaplatí takový plátce daně dodatečně vše do haléře a nadto musí přidat nemalou finanční částku za nezaplacení daně v určité výši ve stanoveném termínu, příp. i za pokus o krácení daně. I politici by měli nést výraznou politickou odpovědnost za neplnění svých povinností. Pokud dosáhneme ceny za ruský plyn viditelně vyšší než Srbové, pak půjde o ztrátu, jíž nám bezpochyby přinesly protiruské aktivity určitých politických činitelů. Tyto ztráty mohou dosáhnout výše stamiliard korun.
Jestliže ústavní činitelé slibují věrnost České republice, zachovávat její Ústavu a svůj mandát vykonávat v zájmu všeho lidu, podle svého nejlepšího vědomí a svědomí, pak možné miliardové ztráty svědčí proti tomu, že by ve své praktické politice tito činitelé postupovali v souladu se svým ústavním slibem. A právě důsledkem takovéhoto jednání by měly být pro ně především viditelné politické sankce. Pokud je nepostihnou, můžeme s jejich další protiruskou, protičínskou či jinou škodlivou činností počítat i nadále. A tak nám budou vznikat další a další politické škody, které budou mít i formu finančních ztrát státu, a tak budou negativně ovlivňovat i život obyčejných lidí, nás všech.
Bude-li nová fialovská vláda jako celek dlouhodobě provádět pro republiku škodlivou politiku, poškodí též sama sebe. Voliči od ní budou odcházet. Mnozí z nich začnou podporovat opoziční strany. V nových volbách, ať již řádných či předčasných, opozice bude posílená a bude mít šanci stát se v novém volebním období vládou, zatímco dosavadní vládnoucí strany přejdou do opozice.
Tento mechanismus může uvedeným způsobem fungovat pouze v demokratické společnosti, která není deformována zahraničními vlivy, ani médií hlavního proudu. A právě u nás oba negativní faktory působí již delší dobu a ovlivňují voliče v uvedeném smyslu. Lze však věřit, že celkový politický propad vládních stran, bez ohledu na uvedené, většina našich voličů odrazí v parlamentních i dalších volbách
Nová vláda, která se zřejmě v nedlouhé době ujme svého úřadu, již se nám některými kandidáty na post ministra, z části představila, bohužel spíše negativně, v jednom případě zcela záporně. Pokud však se od svého nástupu hned nedopustí zvlášť hrubých chyb, je vhodnější její počínání sledovat, komentovat než nepřátelsky zatracovat. Každá vláda, vzešlá z voleb, má v demokratické společnosti právo na hájení po určitou dobu. Pokud se ovšem hned na počátku svého vládnutí nepostaví proti našim základním státním, národním, ekonomickým a sociálním zájmům.
Je zde ještě jedno nebezpečí, o němž se zatím nemluví. Jsou zde tendence, směřující k určité dohodě mezi některými vládními stranami a hnutím ANO. Pakliže by se tato dohoda týkala tzv. sudetoněmeckého landsmanšaftu a dalších německých zájmů, situace pro vlastenecké strany, ale nejen pro ně, by se celkově prudce zhoršila. Ale to je další téma, jemuž se budeme věnovat v závislosti na konkrétní situaci, která, bohudíky, zatím nenastala. Současná germanofilní a sudetomilní orientace některých politických stran je však již v současnosti silnou hrozbou, jíž bychom měli čelit.
Dr. O. Tuleškov